Navzdory tomu, že Terminator: Resistance byl recenzemi převážně strhán (a upřímně ne všechny výtky míří mimo), hru jsem si dost užil. Jako fanda prvních dvou dílů Terminátora jsem očividně cílová skupina, pro kterou se tato hra tvořila. Přestože vzhled hry úplně neodpovídá tvorbě, která vychází roku 2019 a gameplay může místy trochu kulhat, tak atmosférou a grafickým feelingem jsem se dostal přesně tam, kam jsem chtěl - přišel jsem si jako ten zapálenej kluk, co koukal na Terminátory do zblbnutí někdy kolem roku 1993. A to mi dost chutnalo.
Přítomnost skladeb z původních filmů ještě o to víc umocní tu nostalgii, které se mi dostalo. Příběh sám o sobě není nic převratného, ale zajímavým způsobem doplňuje lore. Když ještě přidám momenty a místa, která odkazují přímo na určité pasáže ze zmíněných filmů, musím říct, že jsem si dost chrochtal.
Nepopírám, že Terminator: Resistance působí zastarale, některé věci jsou nedotažené, místy repetitivní a jeho očividná béčkovost nesouzní s nastavenou cenovkou, avšak myslím, že v rozumné slevě jde o zajímavou volbu a pro fandy prvních dvou filmů o titul, kterému by měli dát šanci. Ostatně mnohé recenze hráčů to jen potvrzují.
Opět, nepopírám, že ze mě dost možná mluví nostalgie, avšak s klidem můžu říct, že jsem si výlet na bojiště Skynetu užil a někdy si ho rád zopáknu. Za mě 8,5/10