Stavba metra je liniovou stavbou ve smyslu § 509 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V právní praxi opakovaně vyvstává otázka, co vše lze považovat za součást této stavby, a které entity naopak mají odlišný (soukromo)právní režim. Problematické jsou zejména případy, kdy výstupy z metra ústí do jiných budov; pro zjednodušení budeme dále hovořit o „komerční budově“. O tomto problému se v současnosti diskutuje zejména v souvislosti s výstavbou nové trasy metra D, avšak týká se i již existujících stanic metra (např. stanice Muzeum, Národní třída, Staroměstská apod.). Obecně jde tedy o posouzení právního režimu stavebních děl, která se vzájemně prostupují.

Určité nedorozumění zde může působit § 27 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah (dále jen „VyhlDZ“). Tak např. podle písm. d) tohoto ustanovení jsou součástí dráhy speciální, tj. i dráhy metra, „stanice, které tvoří nástupiště pro cestující, a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty“. Má toto vymezení znamenat, že např. přístupová a výstupní cesta, která prochází jinou budovou („komerční budovou“), není součástí této budovy, nýbrž je součástí metra jako liniové stavby?

Cílem tohoto článku je řešení uvedené otázky, včetně otázek souvisejících. Nejprve zohledňujeme řešení dle soukromoprávní úpravy (sub II); následně se zabýváme zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „DZ“) a jeho prováděcím předpisem, jímž je VyhlDZ (sub III.).