Jsem člověk, který zbožňuje hry se silným příběhem. Hry typu Life is Strange, The Walking Dead nebo The Last of Us jsou prostě moje. Asi si dokážete představit, jaká byla moje první reakce na tento kousek - ano, tohle sakra musím mít! A skutečně po prvních pěti minutách jsem věděl, že svých 45€ litovat nebudu.

Hra mě v úvodních momentech stáhla do děje tak moc, že i po pěti hodinách natáčení a komentování mi rvalo srdce hru vypnout. Tož bohužel se nedalo nic dělat, protože mi docházelo místo na disku FeelsBadMan. O to víc jsem se ale těšil na další dny, až se opět do Francie vrátím.

Hlavní postavy, myslím tím sourozence Amiciu a Huga jsem si oblíbil takřka hned. Vztah, který mají mezi sebou je ze začátku sice kostrbatý, postupem času si k sobě ale nachází cestu, až to dojde k tomu, že si na 100% věří a představa toho, že by měli být rozdělení mi seriózně vůbec nedělá dobře. Podobně jako Sean a Daniel v Life is Strange 2 jsou Amicia s Hugem velmi oblíbení a já se kurva zbožňuju. Vedlejší postavy jsou stejně jako ty hlavní sympatické a velmi dobře napsané. Hra má taktéž pár bossfightů, což jsem od hry jako je tato vůbec nečekal a rozhodně je to něco, co všichni oceníme.

Příběh ovšem není jediná věc, která mě totálně dostala. Jedná se i o prostředí, ve kterém se hra odehrává. Francie ve 14. století, ve které převládá mor sice kolikrát není pro ty nejcitlivější, ale je to tak moc atmosférické, že nějaké mrtvoly, které tam jsou povaleny vás absolutně nezajímají. Byly zde i hororové momenty, kde jsem dokonce cítil úzkost a mráz po zádech.

Mnoho lidí, včetně mě, se bálo, že gameplay bude nudný a že je to všechno o tom samém - skrývat se před krysami a vojáky. Není tomu tak. Ačkoliv se jedná převážně o stealth, pokaždé je více možností, jak hrou procházet. Můžeme vojáky odlákat, nebo je jednoduše zabít střelou z praku do hlavy. Samozřejmě ne všichni vojáci helmu nenosí, proto postupem hry bude více možností jak se s nepřítelem vypořádat. Gameplay doplňují interaktivní prvky, kde například Amicia něco okomentuje a Hugo na to nějak zareaguje a naopak. Nesmím taky zapomenout na interakci s našimi společníky. Můžeme jim říct, ať třeba někde čekají, zatímco se staráme o jiné problémy, či je zažádat o jiné věci, jako vylomení zámku nebo zabití vojáka. Jsou zde taktéž akční pasáže, kde před někým utíkáme nebo musíme zdržet nepřátelské jednotky, které po nás jdou ve větším počtu.

Hra má vlastní crafting systém, můžeme taky vylepšovat prak, což je naše primární a jediná zbraň. Hře nechybí taktéž kodex, který je velmi přehledný a jednoduchý, stejně jako dva předchozí prvky. Všechno funguje jak má. Dost důležitou součástí je soundtrack, který vás provází po celou hru. Dlouho se mi nestalo, že bych během hraní dostal husí kůži z dobrého soundtracku. Naposledy to bylo snad v Mafii 2 a to už je pěkná doba!

Doufám, že se hra dostane k více lidem, protože si to jednoznačně zaslouží.

Tohle veledílo, které přišlo odnikud se během krátkého času stalo mým jasným adeptem na hru roku. Uvidíme samozřejmě ještě co rok přinese. Možná že mě přece jenom ten Cyberpunk dostane víc, pokud letos vyjde.

Bodové hodnocení: 10/10