Recent reviews by 𝐅 𝐀 𝐍 𝐃 𝐀

Svět herního konzolového průmyslu se v roce 2020 rozrostl o další masterpiece, a to v podobě exkluzivního titulu pro PlayStation 4 od studia Sucker Punch Productions. Ghost of Tsushima, akční open-world hra zasazená do feudálního Japonska, si ihned získala srdce hráčů i kritiků. Nyní, o 4 roky později, se tento samurajský projekt vrací v Director's Cut verzi i na PC a díky tomu si můžeme užít neuvěřitelný port ještě neuvěřitelnější hry.

Sucker Punch Productions je studio s bohatou historií ačkoli pochybuji že valná část hráču o nich kdy slyšeli. Jejich historie sahá až do roku 1997 a pod jejich jménem nalezneme legendární série jako Sly Cooper a inFamous, které si získaly miliony fanoušků po celém světě. S Ghost of Tsushima dokázali studio posunout na novou úroveň a stvořit ohromující dílo, které tvoří napínavý příběh, dechberoucí svět a vynikající soubojový systém.

Ostrov Tsushima se dělí na 3 základní regiony, kterými jsou Izuhara, Toyotama a Kamiagata. Z počátku máte odemknutý pouze jednu část, a to Izuhara a tím, jak budete postupovat příběhem si následně odemknete i následující 2 regiony. Tento způsob funguje skvěle ve smyslu motivace v prozkoumávání samotného světa a že to stojí za to. Jakmile osvobodíte celou část Izuharami a dojedete v příběhu dostatečně daleko, odemkne se vám další území, přičemž jednotlivé končiny se od sebe dost liší a přidává to skvělou dynamiku, kdy budete prozkoumávat pokaždé jiné lokace.
Zasněžené vrcholky hor, zpustošené vesničky, husté lesy a bažiny osvětlené měsíčním svitem, to vše je vykresleno s takovou mírou detailu, že se budete cítit, jako byste se procházeli snem.
Svět Tsushimy oplývá nejen krásou a diverzitou, ale i spoustou aktivit, kterých je bohužel pouze pár typů a jejich mnoho. Naštěstí to není do takové míry, aby se plnění těchto aktivit stalo repetitivní a každá z těchto aktivit skrývá dostatečnou odměnu. Ať už jde o sekání bambusu jako minihru pro zvýšení odhodlání, sledování lišek pro vylepšení amuletů, koupel v horkém pramenu pro zvýšení zdraví nebo sledování ptáků pro skládání haiky a získávání čelenek.

Další skvělý aspekt hry je definitivně značné omezení rozhraní. Toto omezení platí prakticky pouze při prozkoumávání světa, kdy naprosto postrádáte jakýkoliv rozhraní a navádění k cíli vám napomáhá vítr, či místní fauna ve formě lišek, ptáků či světlušek. Toto je dokonalé a originální implementování samotného vizuálu hry do té nejprostší mechaniky ve hrách. Díky tomu je imerze nepopsatelná a samotný look hry společně s grafikou a stylizací je skutečně dechberoucí. Samotné omezení UI ovšem při soubojích mizí a dostáváte přístup ke klasickému rozhraní, jak znáte z ostatních her.

Soubojový systém se řadí rozhodně jako jeden z nejlepších, co jsem za poslední dobu okusil. K dispozici máte klasický silný, slabý útok, úhyb, kotoul, block a parry. Seznámíte se ovšem i s postoji, které mění celou dynamiku bojů.
Podobně jako u Star Wars: Jedi Survivor , k dispozici máte přesně 4 základní postoje a 1 speciální a každý funguje lépe na jiný typ nepřítele, kdy na vyšší obtížnosti je prakticky nutnost měnit postoje. Ovšem na rozdíl od právě zmiňovaného Jedi Survivora, máte k dispozici všechny 4 najednou a k tomu jeden speciální, to je postoj Ducha, do kterého budete moct přejít, jakmile zabijete 7 nepřátel bez toho, aniž byste utržili poškození.
V tomto postoji vaše hlavní postava přejde takzvaně do „SAVAGE“ modu, kdy budete moct zabít 4 libovolné protivníky, aniž by na vás útočili, protože jsou z vás posraní strachem. Strach je další samotná část soubojového systému. Tím, jak roste vaše legenda na Tsushimě, tím jste proslulejší a uvědomují si to i protivníci, kdy občas ani nebudou chtít bojovat, ale začnou zdrhat.
Mise poté můžete procházet jako pravý samuraj, nebo jako duch. To jestli si vyberete férový souboj, nebo tiché plížení a nenápadné zabíjení je na vás

Je to tady. Teď něco o Vizuálu, Audiu a celkové Atmosféře. Na každém kroku jsem se nutil nemačkat to zpropadené tlačítko na screenshoty, protože hra je rozhodně a bez debat tou nejpřekrásnější, kterou jsem kdy hrál. Realistická grafika s mnoha prvky Artu společně se stylizací funguje nejlíp jak může. Tomu všemu napomáhá i Foto režim, který je snad tím nejlepším ve hrách vůbec. Z nudné scény dokážete pomocí, počasí, času, období a nespočet dalších filtrů či nastavení udělat screenshot, který bude vždy výjimečný, a troufnu si tvrdit, že jsem v něm strávil alespoň 5 hodin.

Pokud Vizuál byl perfektní o audiu to platí jakbysmet. Ať už se bavíme o dabingu, který je perfektní jak v angličtině, tak i v japonštině, o hudbě, která tvoří bezmála 50 % požitku z hry, kdy dané momenty neskutečně povznáší.

Malou výtku tu ovšem přeci jenom mám, při procházení těch nejmenších vedlejších úkolů si všimnete jak kvalita animací či cutscén klesá a ani zdaleka neodpovídají ani zdaleka kvalitám filmečků na hlavní dějové linii nebo při větších side questech.

Co se týče, jak hra bojovala s mým hardwarem, tak i tady se nevyskytuje jediná chyba. Hru jsem odehrál na sestavě RTX 4070 + Ryzen 5 7600X + DDR5 5200 MHz, a hra mi na nejvyšší možné nastavení při zapnutém DLSS na Kvalitu na QHD rozlišení jela na krásných +-70 fps. Zas a znovu vynikající práce od Nixees, tleskám.
--------------------------------------------------⮛-----------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3274006725
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
--------------------------------------------------⮛-----------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3274475855
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
--------------------------------------------------⮛-----------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3265324242
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
Děj popisuje první střet mongolů a samurajů v roce 1274. Jin Sakai, syn legendárního a velice vážného samuraje Kazumasa Sakaie, čelí po boku svého strýce a dalších 80 samurajů invazi mongolů do Japonska. Při prvním střetu přežijí právě pouze Jin a jeho strýc Lord Shimura. Samurajové tvrdě narazily na divochy a jejich způsoby, díky čemu Jin Sakai pochopí, že tradičními způsoby podle kodexu samurajů mongoly nikdy neporazí. Proto se rozhodne vzít osud Japonska do vlastních rukou a vzdát se tradic a bojovat nečestným a až i zbabělým způsobem. Toto rozhodnutí má však své následky, jelikož tradice a kodex byl pro samuraje posvátný a dělal je kým jsou. Tím že se Jin odtrhnul od téhle cesty přestává být Jin Sakai a světlo světa spatřilo Ducha Tsushimy, psance. Jin Sakai tak ztrácí nejen svůj doposavad ní život, ale i své nejbližší přátelé. Příběh je o vnitřním sporu tradic a přežití, kdy Jin je nucen udělat to nejhorší, aby zachránil ty na kom mu záleží a k tomu i celé Japonsko.

Příběh - 10/10
Postavy - 8/10
Svět - 9/10
Vizuá - !!10/10!!
Audio - !!10/10!!
Gameplay - 10/10
DLC +++
Čeština +++

Ghost of Tsushima je pro mě perfektní hrou, která mi nabízí vše, co vyžaduji a co si přeji. Je to neuvěřitelná emocionální cesta osamělého, padlého samuraje, který je schopen dojít až na samý konec světa, jen aby všechny zachránil.

Píše se rok 2016 a na herní konferenci E3 je kule rvoucím způsobem představen reboot jedné z nejlepších a největších herních značek vůbec. Ať už jste předchozí díly God of War hráli, nebo ne, postava Krata je snad známá snad všem. Vývojáři ze Santa Monica se rozhodli opustit žánr hack-and-slash a připravili nám pravou akční adventuru s RPG prvky a můžu říct, že to bylo skvělé rozhodnutí. Uplynuly 2 roky od představení a je rok 2018, God of War vychází na konzole a v roce 2022 na počítače a to, jakým způsobem byl tento reboot uchopen a s jakou péčí nám byl poskytnut, je naprostý nesmysl.
Příběh by se dal shrnout v několika větách, jelikož na papíře to nezní nijak originálně či zázračně, ale každý, kdo tento reboot hrál, vám řekne, že toto vyprávění je něco nezapomenutelného.
Je to příběh o otci a synovi, kteří mají problém si jeden k druhému najít cestu. Kratos je sužován svou minulostí, smrtí své ženy a tím, že vlastně ani neví, jak se sblížit se svým vlastním synem.
Jeho syn Atreus je také sužován smrtí své matky, tím, že neví kdo je, nebo spíše byl jeho otec, a vlastně ani netuší, kým je on sám. Aby Kratos a Atreus mohli uctít památku své milované, musí splnit její poslední přání. Toto přání je rozptýlit její popel na nejvyšším vrcholu všech říší severské mytologie. Tímto místem je svět obrů, Jötunheim. S tímto úkolem jsou po jedné nemilé návštěvě od fakt silného a vychrtlého boha nuceni se vydat do světa.
Na své cestě několika světy severské mytologie nepotkáte příliš mnoho postav, ale za to má každá postava skvělý charakter, kdy ty nejhlavnější postavy, se kterými se budete stýkat nejčastěji, mají mezi sebou skvělou dynamiku a každá má svůj osobní šarm, a kdy se určité postavy mezi sebou dokonale doplňují.
Kratos zde už není ten krutý Sparťan, který kdysi zabil všechny bohy Řecka, naopak. Kratos je zde vyobrazen jako někdo, kdo se snaží ukrýt nebo utéct před svou minulostí a snaží se z ní poučit Atrea, aby neopakoval chyby svého otce. Celkově se Kratos snaží být tím nejlepším příkladem pro svého syna, i když mu to ze začátku moc nejde.
Samotné sbližování Krata s jeho synem je neskutečně zábavné na sledování, kdy v jednu chvíli budete Atrea milovat a další chvíli vám bude lézt na nervy a to stejně i s Kratos.
Světů je zde 9 - Midgard, Alfheim, Asgard, Vanaheim, Niflheim, Muspelheim, Helheim, Svartalfheim a Jotunheim
Přičemž prozkoumat můžete pouze 6 z nich. Největší z nich je Midgard kde i strávíte nejvíce času. Svět Midgard je otevřený a svojí velikostí je tak akorát, aby předčil dalších 5 světů jakož ten hlavní, ale zase není natolik velký aby je kompletně zastínil. Ostatních 5 světů jsou poté spíše lineární, kdy je jedna hlavní destinace, ale vede tam vícero cest. Každý svět průchodem hlavní dějové linie projdete alespoň jednou, přičemž se můžete kdykoli vrátit pro nějaký ty collectibles, či nějaký ty materiály pro zbroj či zbraně, jelikož určité části mapy jsou zamčené, aby je Kratos mohl otevřít potřebuje nějaké to speciální vybavení.
Za mě osobně ta naprosto nejlepší část této hry. Hra jede prakticky bez jakýkoliv Loading screenů či jakéhokoliv střihu. Když využíváte fast travel, žádny loading screen, hezky plynule vejdete do portálu a zase z něj vyjdete bez jakéhokoliv střihu či načítání. Stejně je to s cutscénama. Občas jsem měl problém kdy jsem netušil, zda Krata už můžu ovládat nebo jestli se stále jedná o cutscénu. Tahle plynulost mě vyrvala ze židle a právě díky tomu hra perfektně odsýpá a ani si neuvědomíte, že to hrajete už skoro 5 hodin v kuse.
Jedno velké negativum v tom ale je, zvyknete si hodně rychle, ale odvykání už bolí. Po God of War jsem začal hrát Horizon : Zero Dawm a extrémně mi tato plynulost chyběla.
Jak jsem již zmiňoval na začátku, jedná se o akční adventuru namísto původního hack-and-slash. Toto rozhodnutí nemusí samozřejmně vyhovovat všem ale co tam koukám na různé recenze a ocenění, připadámi, že nejsem jediný komu se tato kombinace Krata a akční advemtruy sakra zalíbila.
(sestava RTX 4070, Ryzen 5 7600X, DDR5 32Gb 5600MHz ⮚ na 4K stabilních +-70fps)
Jedním slovem - SKVOST, tím jak hra jede a tím jak vypadá, nemá cenu říkat něco víc, prostě se častokrát přistihnete jak jenom budete stát na místě koukat na svět kolem vás.
--------------------------------------------------⮛-----------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3154174466
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3155182241
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3148474783
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
Když God of War vyhrálo cenu nejlepší hry roku 2018, byl jsem zklamaný a naštvaný. Tento rok totiž vyšlo také jedno mistrovské dílo, a tím je samozřejně Red Dead Redemption 2 . Tato hra byla pro mě absolutní vítěz této ceny, bez toho aniž bych kdykoliv hrál God of War. Proto jsem si k němu dlouho nenacházel cestu a to byla sakra velká chyba, protože v tuto chvíli můžu vklidu říct, že si God of War na 100% zaslouží být jakož to NEJLEPŠÍ HRA ROKU 2018.
Dle mého názoru se jedná o tu nejlepší God of War hru.

Příběh : 9/10
Postavy : 10/10
Gameplay : 10/10
Herní svět : 8/10
Grafika a optimalizace : 10/10
Umělá inteligence / NPC : 10/10
Soundtrack : 10/10 EPIC!!!!!!
Tato hra je epický a silně emocionální zážitek, který se dá těžko replikovat a zaslouží si čas všech hráčů.
Jedná se o jednu z nejlepších a dost možná i tu nejlepší akční adventuru na trhu.

(Hru jsem odehrál již 2x na sestavě - RTX 4070, Ryzen 5 7600x, DDR5 32GB 5600MHz)
Cyberpunk 2077 měla být monumentální hra. Ambicióznější a velkolepější jak Zaklínač 3. Nebo to nám CDPR aspoň sliboval už od vydání jejich klenotu a jedné z nejlepších her všech dob, Zaklínač 3 : Divoký Hon.
Cyberpunk mělo být mistrovské dílo studia CD Projektu Red. Ovšem svými sliby a nadměrného hypování svého projektu si na sebe ušili časovanou bombu, která jim vybouchla pod nosem hned několikrát. Nerealistické požadavky a celé to dokonala herní konference E3, kde CDPR dropnulo jednu znějvětších bomb v historii E3, a to bylo představení Keanu Reevese jako jednu z hlavních postav.
Hype byl nezvládnutelný.
Jako první určitě bylo vybudování nesmyslného očekávání a HYPU okolo hry, který společnost nemohla ustát. Hra bylo dohromady odložena 3x a přesto vyšla v dezolátním a nehratelném stavu.
Technický stav, grafika, buggy/glitche, hratelnost, mezery v příběhu, v podstatě nám CDPR nabídly hnusný plesnivý zbytek hry, kterou nám slibovali.
Na mé sestavě - RTX 4070, Ryzen 5 7600x, DDR5 32GB 5600MHz
hra jede se zapnutým Path Tracingem na max detaily, DLSS = Quality, a se zapnutým Framegeneration na krásných +-90 fps, to neplatí ale pro rozšíření Phantom Liberty. Zde mi hra padla někdy v určitých místech klidně i na 30-40 fps ale je důležité říct že to bylo jenom chvilkové a hlavním důvodem budou nejspíše těch 110 módů co jsem si do cyberpunku stáhnul.
Samozřejmě nemůžu vynechat módy, které jsou nedílnou součástí her. Jelikož se jedná o CDPR hru, tak módování je znovu jako u Zaklínače 3 velice snadné, jak na stáhnutí a využití módu, tak i jeho vytvoření. Právě módy byli tím co zachraňovalo Cyberpunk, při tak otřesném vydání. Neoficiální patche, opravy buggů, zaplnění mezer, imerse, opravování stability a všechno možné, bylo neuvěřitelné jak se komunita semkla a vytvořila nespočet vynikajících módů, které nakonec i sám CDPR sám implementoval do samotné hry.
CDPR se naštěstí vschopilo a potenciál, který hra měla rozhodně nezahodili. Od vydání hry až do 4.Prosinec 2023 nás zásobovali aktivní podporou a bezplatnými aktualizacemi a postupně dokázali z memu vytvořit hru, která se i vzdáleně blíží právě zmiňovanému Zaklínači 3.
Chvílema to vypadalo, že se CDPR ze svých chyb nepoučilo a zase naslibovali věci, které poté nebude schopen dodržet.
Je 21.Září 2023 a Cyberpunk 2077 dostává bezplatnou aktualizaci 2.0 která ho mění od základu. Společně s aktualizací 26.Září vychází příběhová expanze Phantom Liberty.
Ovšem jak je vidno skutečně se CDPR poučili a tentokrát nám nabídli obrovský update, který mění hru od samotných základů a k tomu vydal i placenou expanzi, která je bezpochyb na úrovni expanze Zaklínač 3 : O Víně a Krvi,
nebo-li zkráceně "kurevsky božíí"
Pravděpodobně poslední aktualizací Cyberpunku 2077 byla 2.1
Hra konečne vypadá tak jak měla vypadat při vydání, a ačkoliv svůj potencial nenaplnila a již asi nikdy nenaplní, nebojím se říct, že se jedná o jednu z nejlepších her v mojí steam knihovně.
CDPR nám všem dokázal, že jim záleží na kvalitě svých projektů a že jim záleží i hráčích. Vzali odpovědnost do svých rukou a po třech letech nám nabídli hru, na kterou nás lákali od roku 2012.

Hraješ za V. Ať už muž nebo žena role je stejná, musíš se postavit následkům jedné zpackané práce při které zemřeš. Samozřejmě svoji smrt přežiješ, ale kvůli zpackané práci a svojí vlastní smrti musíš čelit následkům v podobě Johnny Silverhanda, který ti momentálně v hlavě dělá paseku, nebo aspoň ze začátku, později pochopíš, že znova umíráš a musíš za každou cenu najít způsob jak přežít.
Příběh není nic nového ani nic zrovna originálního ale co, především funguje na výbornou a co je nejdůležitější, že tě dokáže naprosto pohltit. Pohltí tě společně se světem a hratelností, oboje bych při nejmenším nazval skvělé. Právě hratelnost a způsoby jak dokončit úkoly a mise mi přijde na Cyberpunku jako to nejlepší.
Čeká na tebe záchrana V a nespočet dalších lidí Night City. Za svou cestu se můžeš stát tím nejlepším v Night city dokonce i legendou, stejně jako Johnny Silverhand. Můžeš zemřít, můžeš přežít a odjed z Night city se svým parterem/partnerkou, můžeš přežít a "vládnout" podsvětí Night city. Konců je spoustu, dokonce Phantom Liberty přidává další konce k samostatnému konci hry, ale žádný Happy Ending nečekejte.

Kdybych to měl shrnout, tak Cyberpunk 2077 je sakra dobrá hra, co dobrá, sakra je naprosto vynikající se špatnou historií, kterou samozřejmě nejde vymazat a myslím že už navždy zůstane jako jeden velký vykřičním pro CDPR
CDPR udělalo všechno co mohli aby nám to vynahradili, a dle mého názoru se jim to povedlo.
Cyberpunk 2077 je momentálně na svém vrcholu kde nejspíš už zůstane a je tam naprosto zaslouženě.

Příběh : 8/10
Postavy : 9/10
Hratelnost : 9/10
Soundtrack : 10/10
Grafika : 10/10
--------------------------------------------------⮛------------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3126633549

https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3126993985
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
++ Možnost módů
++ Is that a ♥♥♥♥♥♥ John Wick ??!!
--------------------------------------------------⮛------------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3004444545
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------

Star Wars Jedi: Survivor

Příběh je jednou z hlavních sil hry. Děj se odehrává pět let po událostech prvního dílu, kdy Cal Kestis už není ten vystrašený padawan, co se snaží přežít, ale stal se z něj Jedi, který na vlastní pěst bojuje proti Imperiu. Cesta vás zavede na několik lokací, jako je Coruscant, Koboh, Jedha, atd... Příběh se točí okolo nalezení útočiště a vybudování všech možných zdrojů na boj s Impériem. Toto místo by mohlo být Tanalorr. Tanalorr byla mírumilovná a na Sílu citlivá planeta na hranici vnějšího okraje, která se nacházela v mlhovině Koboh Abyss. Byla objevena v éře "High Republic" mistrem Jedi Daganem Gerou. Ten byl zrazen Jedii, a on je naším hlavním záporákem. Dagan Gera je bezpochyby mnohem lepší záporák a postava celkově, než jsme si mohli vybrat ze záporáků minulého dílu. Příběh je epický, plný zvratů a emocí a dle mého názoru i lepší než v předešlém díle.

Na své cestě se setkáte s dobře známými postavami, jak z prvního dílu, tak ale i v herní historii novými postavami, které jsou ve světě Star Wars velmi dobře známé. V neposlední řadě tento díl představuje tucet úplně nových postav. Řekl bych, že naprosto drtivá většina důležitějších postav je napsána skvěle. Mají osobnost, hloubku a většina jsou jedinečné.

Gameplay se od prvního dílu vlastně moc neliší. Znovu tu máme Souls-like soubojový systém a Souls-like mechaniky. Nikdy jsem nemusel Souls hry, ale tady mi to absolutně nevadí, naopak mě tato hra přesvědčila o tom si nějakou Souls hru znovu zkusit zahrát. Díky těmto mechanikám je soubojový systém velice odměňující, ale každá chyba je drsně trestána. Není žádná anomálie, když na jednoho bosse budeme mít klidně i přes 10 pokusů. Každý boss má svou mechaniku, kterou se musíte naučit, abyste byli schopní ho porazit. Bezmyšlenkovité máchání mečem nebude stačit ani na skupinu normálních trooperů. Všechny schopnosti, které se již Cal naučil v prvním díle, vám samozřejmě zůstávají, a postupem v příběhu si odemykáte spoustu nových schopností. Asi největší změna v hratelnosti je prozkoumávání světa a postojů světelných mečů.

První díl byl spíše lineární, pouze s krátkými odbočkami, to tady neplatí. Star Wars Jedi: Survivor je open world, a jediné, co vám brání k jeho objevování, jsou schopnosti Cala. Díky tomu vás hra nutí k vracení se k již probádaným oblastem a najít jiné cesty, či jenom v ní pokračovat. Tyto cesty většinou vedou k truhlám nebo jiným sběratelským věcem, které můžete využít na schopnosti či kosmetické úpravy Cala.
V prvním díle nám byly představeny 2 postoje: Klasický s jedním mečem a druhý s oboustranným mečem. V druhém díle je postojů hned 5. 2 z předešlého dílu, "Dual wield" (dva meče), Obouručný a klasický s blastrem. Každý tento postoj má své výhody a nevýhody, a proto si musíte rozmyslet, který chcete používat, protože budete nuceni si vybrat pouze 2 postoje z 5. Samozřejmě existuje mod, který vám dovoluje používat všech 5 najednou, a vřele ho doporučuji.
Mod ==> Lightsaber Stances [www.nexusmods.com]

Star Wars Jedi: Survivor si za půl roku vysloužilo jméno jako jeden z nejhorších titulů, co se týče optimalizace. Jelikož hru jsem začal hrát až po půl roce, můžu s klidným srdcem říct, že toto již není problém. Občas sem tam nějaká chyba, nějaký bug, ale ani jednou jsem kvůli tomu nemusel restartovat hru. Vizuál hry je dechberoucí. Grafika, osvětlení, atmosféra prostě všechno přes vizuál a audio je skvost, prostě 10/10. Hra mi na nejvyšší možné nastavení s raytracingem, DLSS na quality a Frame generation běžela s 100 - 130 fps při 1920x1080.
--------------------------------------------------⮛-----------------------------------------------
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3095648736
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3062205018
https://gtm.steamproxy.vip/sharedfiles/filedetails/?id=3095650562
--------------------------------------------------⮙-----------------------------------------------
Rozhodně. Pro fanoušky Star Wars 2x tolik a právě jako obrovský fanoušek Star Wars byla tato hra nezapomenutelná. Nelituji ani jediného eura, které jsem utratil a že jich bylo dost.
Osobně full price za hry moc nedávám a počkám si na slevy. Tady jsem však neodolal a koupil jsem ji za full price a s klidem řikám že za ty prachy stojí. Pro fanoušky Star Wars je série Star Wars Jedi zatím absolutní must-have. A pro lidi, kteří Star Wars tolik zase nefandí, to musím doporučit taky, jelikož je to prostě výborný titul se zajímavým příběhem, nádhernou grafikou, zábavným soubojovým systémem a rozumnou hrací dobou.

Pokud se aspoň trochu zajímate o esport, tak vám Dota 2 nemohla uniknout. Jedná se nejspíš společně s CS:GO a Lolkem, mezi největší esport tituly na světě. Dota je tady s námi už pěknou řádku let. Prvně se nám představila jako DotA a to jako neoficiální mod do hry Warcraft III : The Frozen Throne už v roce 2003. Tento mod se stal mezi hráči tak natolik populární, že se z toho vyklubala samostatná hra.

Hra
Postavíte se proti 5ti hráčům po boku ať už svých přátel, nebo náhodných hráčů. Vyberete si hrdinu a přes 3 různé linky se snažíte zníčit soupeřův Ancient. No ale není to tak snadné jak se zdá. v cestě vám nestojí totiž jenom dalších 5 protihráčů, ale ovšem i jejich ochrana v podobě věží, na které vám doporučuji se připravit.

Hrdinové
Ve hře se vyskytuje kolem 119 hrdinů, takže si toho pravého rozhodně najdete. Hrdinové jako takoví, jsou rozdělení do 3 hlavních skupin, které se postupně několikrát rozvětvují. 1) Síla 2) Obratnost 3) Inteligence. Hrdinové na sílu bývají pomalejší s hodně životama a bývají označováni jako "tanci". Mají za úkol vzít na sebe co největší damage, aby hrdninové na Obratnost mohly naopak udělit co nejvetší damage soupeřům. Hrdninové na Obratnost mívají velký damage a jsou velmi rychlí. Poslední tu jsou hrdinové na Intelegenci. Ti se často označují jako supporti a jejich úkolem je dávát wardy různě po mapě, aby váš tým mohl mít přehled, nebo healovat tanky.

Gameplay
Je známé, že Dota 2 na vysokém ranku není vůbec snadná hra. Ovšem nemyslím si, že by jste si u hry nemohly odpočinout. Ovladání je velice snadné. Jednoduše kam kliknete myší, tam váš hrdina dojde. Poté budete nejvíce používat klávesi QWER, a to jako kouzla nebo schopnosti vaší postavy.

Komunita
Pokud rádi posloucháte a chcete vědět, kolik lidí mělo pohlavní styk, néjen s vaší matkou, tak tato hra je přesně pro vás. Pokud jste někdy hrály CS:GO, můžu vás ujistit, že toxicita této komunity, je minimálné 3x vetší.

Shrnutí
Dota 2 je fajn hra. Před pár lety jsem v ní byl schopnej nechat x hodin denně. Ovšem hru budete většinou vypínat s frustrací a s nechutí jí zapnout, nebo s nechutí žít a za tohle může jen a pouze komunita.¨
Jelikož hra je F2P, tak se dá očekávat mikrotransakce a ano, jsou tu. Ale stejně jako v CS:GO se zde za realné peníze, dá koupit pouze kosmetické vylepšení, které vám nedají žadnou výhodu.

Hodnocení
Jelikož je hra F2P, tak jí doporučuji. Pokud budete mít štěstí a narazíte na normalní spoluhráče, tak si Dotu zamilujete 7/10

Ačkoliv se jedná pouze o "Bonusovou Epizodu" nemyslím si, že by jste si ji měli nechat utéct.
Je to ta emoční tečka za příběhem prvního Life is Strange, nikoli za příběhem Life is Strange: Before the Storm.

Příběh je tu krátký, a ukazuje nám tu ty vzpomínky na dětství, o kterých jsme slýchali v první díle Life is Strange. Epizoda se jmenuje "Farewell" tudíž rozloučení, a ano bylo to skutečně nezapomenutelné rozloučení.
Není tu zde nic moc nového, to ale není špatně. Vidíme jak si zde Max snaží užít svoje poslední chvilky s Chloe, protože poté se stěhují do Seattlu. Jak už ale všichni víme z Life is Strange a Life is Strange Before the Storm, Max neúmyslně odjede v tu nejméně vhodnou dobu a nechá Chloe, v jejím nejbolestivějším období samotnou.

Tato epizoda je oproti zbylým třem o něco kratší. Myslím si že tak na 1 hodinku, tudíž tak o polovinu kratší. Přesto se nebojím říct, že je to ta třešnička na dortu, kterou musí mít doslova každý.

Oproti ostatním epizodám tu máme pouze a jenom 2 postavy. Takže to tu měli o něco snazší.
Hrajete zde za 13ti letou Max Caulfieldovou, hlavní postavou prvního Life is Strange.
A pak tu máme mladou Chloe, která se ještě nestala tou Divokou Punkerkou, ale i přesto jí budete mít rádi.
Hrajete za Max, ale Max není hlavní postavou této epizody ani zdaleka.

Life is Strange: Before the Storm - Farewell, je něco neuvěřitelného. Ačkoliv víte přesně do písmenka co se stane, pořád to je emoční facka, kterou budete chtít dostávat pořád a pořád dokola. Pokud by mi někdo řekl, že dohrál Life is Strange: Before the Storm, ale FareWell nehrál, okamžitě bych ho namístě přinutil si ji koupit.
Je to nejspíš nejlepší epizoda z Life is Strange: Before the Storm

Nikdo by neměl Life is Strange: Before the Storm odehrát bez téhle epizody.
(100%)

!!!!ŽÁDNÉ SPOILERY!!!!
Life is Strange: Before the Strom od vývojářů Deck Nine a minimální pomocí Dontnod Entertainment a Feral Interacive bylo vydáno v roce 2017 a opět vydáno společností Square Enix. Opět se jedná o epizodickou adventuru, která na 1. místo řadí především Postavy a Příběh. Je poměrně důležité říct, že v tomhle případě se jedná o Prequel, což znamená že hra mapuje dobu před prvním dílem. Life is Strange : Before the Strom mělo navázat na úspěch prvního Life is Strange. Povedlo se mu to? Neudělal prvnímu dílu ostudu, nebo naopak serii Life is Strange rozšířil o další skvost? Na tyto otázky zde najdete odpověď.

Jelikož Life is Strange: Before the Strom bylo vyvíjeno jiným studiem, tak obavy byli na místě. V mojí recenzi na první díl Life is Strange →Recenze← jsem se rozplýval, jak je první díl Dokonalý, proto se nedá divit že se měl poměrně veliké obavy. Přeci jenom Druhé díly (v tomto případě prequel) nebývají statisticky lepší než díly první, navíc jsou tu noví vývojáři a aby toho nebylo málo, je tu dokonce i změněný engine. S klidem ale můžu říct, že Life is Strange: Before the Strom, tyto obavy spláchla nekompromisně do záchodu.

Chloe Price, nejlepší kamarádka Max Caulfieldové. Právě Max byla hlavní postavou v prvním díle. Co se týče Chloe, tak právě ona byla jednou z nejlepších postav prvního dílu vůbec. Proto není divu, že se vývojáři rozhodli dát Chloe její vlastní hru. Děj se odehrává zase v Arcadia Bay poté, co otec Chloe, William zemřel v autonehodě a Max se odstěhovala do Seattlu. Toto všechno už ale víte z prvního dílu. Tento Prequel nám ukazuje, jak se Chloe vyrovnává se smrtí jejího otce a jeho “náhradou“ Davidem Madsenem. Také nám ukazuje, jak Chloe poznala Rachel Amber, ano tu pohřešovanou dívku z prvního dílu.
Spolu za velmi krátký čas zažijete okamžiky, které by někoho nepotkaly za celý život. Spolu se rozhodnete z Arcadia Bay nadobro zmizet, co budete dělat pak, až utečete? povede se vám to vůbec? O tomto je tahle hra. Možná vám to zní trochu nudně, ale věřte, že se nebudete nudit ani jedinou vteřinu, kterou v této hře utopíte.

Opět zde jsou naprosto skvěle vykreslené postavy. Každá “větší“ nebo důležitější postava tu má svůj vlastní charakter a příběh.
Chloe byla možná i tou nejlepší postavou v prvním díle a zamiloval si jí nejeden hráč/hráčka. Naštěstí Chloe je naprosto stejná jako v prvním dílu. Je to ta Neovladatelná, neohrožená, ale zároveň velmi raněná a citlivá Punkerka, kterou jsme si tak oblíbili 2 roky před Life is Strange: Before the Strom.
Rachel se s Chloe skvěle doplňují i přes fakt, že si jsou velice podobné. Rachel je také skvěle napsaná postava, ale i tak není tak silná postava jako je Chloe nebo jako byla Max, ale to neznamená že je hned průměrná nebo slabá. Ale faktem zůstává, že vám na ní bude záležet převážně kvůli Chloe.

Jelikož zde už nehrajeme za Max, logicky tak nemáme možnost přetáčet čas jako v první díle. Ne, nebojte, Chloe nedostane žádnou super schopnost. Jednu už totiž má, a to otravnost a neustálí boj za to co chce. Díky tomu vám v dialozích přibila jedna možnost, a to “aktivovat Odmlouvání“, což znamená že Chloe začne střílet útočné argumenty, aby získala, co chce. Celkově mě tato “SCHOPNOST“ neuvěřitelně baví a ve spoustě chvílí dostane Chloe jejími argumenty i vás.

Vývojáři Life is Strange: Before the Strom se rozhodli, že přejdou z Unreal Enginu 3 na Unity. Netuším, zda je to správně a nebo jestli to je na škodu, každopádně hra si drží svůj styl z prvního dílu. Takže né úplné fotorealistické vyobrazení, ale více umělecké a díky tomu, je hra zase nádherná. Zase vás skvěle vtáhne do děje a nepustí vás a zase není vůbec náročná, i díky lepší optimalizaci.
(GTX960 I3 9100F 16Gb ram = 120 fps na max deaily)

Soundtrack byl jednou z nejlepší částí hry prvního dílu. Proto se vývojáři Life is Strange: Before the Strom rozhodli držet stejného stylu. Nejsou zde stejné skladby jako v prvním dílu, ale i tak je soundtrack zase naprosto dechberoucí a dokonalý jako v prvním díle.
Skladby se ne jenom hodí do daných situací, ale jsou naprosto nezbytné v dané situaci a jenom podtrhují a zdokonalují atmosféru, z které budete mít husí kůži.
například =(!spoiler!)= Když Chloe urychleně odveze Rachel do nemocnice poté, co ji Damon Merrick bodne, začne hrát skladba Burn it down od Daughter. Tento moment je díky této skladbě těžko zapomenutelný.
Skladby se trefily do mého stylu a písničky jako No Below, In my Mind od Amandy Palmer, nebo Burn it Down od Daughterjsou písničky, které jsem si stejně jako u soundtracku u prvního dílu hned přidal do playlistu na →SPOTIFY← [open.spotify.com]

Ovládání je naprosto snadné. Stačí vám k tomu pár kláves a nějaká myš. Opět ovládání je zde udělané tak, aby vám nijak nekazilo dojem ze hry a aby nijak nenarušoval chod Příběhu.

Plusy
+++Postavy
+++Příběh
+++Soundtrack
+++Neskutečná atmosféra
+++Grafika
+++Možnosti, jak se rozhodovat
++“schopnost“ Chloe je mnohem zábavnější a někdy i vtipnější než vracet čas.
++Dialogy a interakce s ostatními postavami
+Celkový chod příběhu (konec byl trochu uspěchaný, ale nic, co by se nedalo přežít)
+ Deník Chloe
+Dabing
+velice snadný příběh, který má ovšem co nabídnout.

+++Pocit, který budete mít po odehrání hry je skutečně jedinečný!!

Mínusy
--Opět zde chybí česká lokalizace (Jsem hrdý, že zde máme lidi, které nám takovéto hry rádi zdarma přeloží) →ČEŠTINA← [spykertym.cz]
- Na mě osobně zase trochu kratší (jsou zde pouze 3, trochu delší epizody)

Life is Strange: Before the Strom se podařilo něco skvělého. Dokázalo se přiblížit k úspěchu prvního dílu, což je něco neuvěřitelného. Hra funguje skvěle a každý, kdo se zamiloval do prvního dílu musí okažitě hrát i tento prequel.

Zhodnocení

(3.5 2021)
95% - Neskutečně to uteklo a jsem neopsatelně rád, že můžu Life is Strange nazývat mojí nejoblíbenější serií.

(13.5 2021)
Po třetím dohrání tohoto prequelu jsem si uvědomil, že jsem si tuto hru oblíbil možná i více než první díl. Rozhodně zato může Chloe, která je pro mě prostě nejlepší postavou z celé série Life is Strange. U Rachel Amber, tu jsem si po postupném uvědomění vlastně také hrozně oblíbil, a to né jenom kvůli Chloe.
Chvíli mi trvalo, než jsem si k ní našel cestu, ale teď doopravdy vidím, jak úžasná postava Rachel je.
Atmosféra hry poté není nějak moc ovlivněna i po třetím odehrání a pořád si troufám říct, že i když vám osudy postav již budou jasné, tak emoce budou lítat nekontrolovaně všude okolo...
Toto je důvod, proč této hře nemůžu dát menší hodnocení než prvnímu dílu.
Proto této hře dávám také 100%.

Po několika letech, které jsem dal do CS:GO je R6 dost příjemná změna. Celkově mi komunita zatím připadá mnohem více přívětivější. Hra je ze začátku poměrně složitá a naučit se mapy, bude trvat mnohem déle než v CS:GO.

Pohyb po mapě je ze začátku poměrně chaotický a nejspíš budete náhodně běhat a čekat, až na někoho narazíte. Toto se však po nějaké době změní, až mapy trochu poznáte a naučíte se je. Gunplay je tu dost solidní a zábavný. Každý agent má jak svou speciální schopnost, tak i svou zbraň, kterou si můžete lehce poupravit.
Celkově se hra hraje skvěle. Samozřejmě vám někdy sem tam přistane hlava, kterou nepoberete, ale to je u FPS her zvykem

Mapy zde nejsou nijak rozlehlé, a často se odehrávají v nějaké budově. To že nejsou mapy nijak velké vnímám spíše jako výhodu, protože hry jsou pak rychlejší a zábavnější. a přesto že jsou malé, neměl jsem pocit že se nemám kde schovat.
Velkou výhodou je taky, že lze skoro všechno prostřelit nebo rozbít. To vám může poskytnout obrovskou výhodu, ale stejně tak toto budou využívat vaši protihráči.


Vyskytuje se zde opravdu mnoho agentů a každý z nich má své speciální schopnosti. Ať už po vybuchujícího drona nebo vaše holografické kopie, které vám odhalí pozici nepřítele, když do nich vystřelí. Zkrátka je tu dost agentů, aby vám travlo nějakou dobu je všechny vyzkoušet a najít si svého oblíbence.

Jelikož toto je v CS:GO ten největší problém, tak jsem to chtěl zmínit i tady. Nemám moc odehráno ale za těch 170 hodin jsem zatím nepotkal ani 1 cheatera. A co jsem se tak koukal na internetu, tak se samozřejmě zde také vyskytují, ale mnohem mnohem mnohem mnohem méně než v CS:GO.

Na to jak R6 vypadal když ho Ubisoft vydal tak teď je to možná nejlepší FPS, kompetetivní hra. Na to že to je z dílny Ubisoftu, tak musím říct že se o hru starají pěkně. Nový obsah, Battle pass, nový Agenti..

za mě

Hra byla sice z počátku zábavná, ale jak šel čas, uvědomil jsem si, že ta zábavná část byla pouze s mými přáteli. Hra je nehratelná když ji hrajete samy, v tom smyslu, že nemáte šanci si ji užít. Ať už jde o komunitu, či mechaniky hry, po nějakém čase vám vše začne lest na nervi. Nebo to je aspoň můj pohled.
S přáteli tato hra dokáže vytvořit dokonalé momenty a vzpomínky.

Life is Strange je 5ti epizodický projekt, který měl udělat revoluci ve videoherním průmyslu. Hra byla vytvořena v té době maličkým vývojářským studiem Dontnod entertainment a vydaná Square Enix v roce 2015. Hra je momentálně na skoro všech možných platformách (Konzole, PC, Android, IOS). Za 6 let Life is Stragne stihl posbírat pár cen, například BAFTA Awards v roce 2016 za nejlepší hru roku, a má celkově hodně nominací za nejlepší příběh, dabing, originální prvky, atd...
viz. https://www.imdb.com/title/tt4375662/awards
Life is Strange dokázalo upozornit, že ne všechny hry jsou “násilné“ (jak by řekly nejspíš naši rodiče).
Pokud máte rádi hry, u kterých je příběh na 1. místě, tak rovnou mohu říct, že tuto hru doporučuji. Každopádně pokud se o hře chcete dozvědět něco více, doporučuji pokračovat v mé recenzi.

Nebudu zde psát příběh se spoilery, protože doufám, že vás donutím si tuto překrásnou hru zahrát.
Hrajete zde za Max Caulfieldovou, ambiciózní, velice inteligení, tichou dívku s obrovským potenciálem a citem pro fotografii, která se po dlouhých 5ti letech vrací do Arcadia Bay, už jako 18ti letá, aby studovala na prestižní fotografické škole Blackwell. Po zlomovém a stresujícím zážitku, díky kterému zjistí že má schopnost přetáčet čas, potkává svoji nejlepší kamarádku z dětství Chloe. Společně se dají zase do kupy a pokusí se najít pohřešovanou Rachel Amber a zjistit něco více o bouři, kterou Max vídá ve svých vizích, a která se řítí na Arcadia Bay.

Ovládání je zde velice snadné, tak aby nijak nerušilo tok příběhu a nijak nekazilo celkový zážitek z hraní. I když je zde trochu znát ta konzolovost, i přesto se ovládá velice snadně a velice příjemně.

Mě se osobně grafika velice líbí. Přijde mi, že místo realistického vizuálu zde upřednostnily více umělecký vizuál, který hře dodává skvělou atmosféru a díky kterému ne jenom že hra vypadá skutečně krásně, ale také není vůbec náročná.
Moje konfigurace – (GTX960, i3 9100f, 16GBram = 90fps na max detaily)

Nebojím se říct, že Life is Strange má jeden z nejhezčích soundtracků ze všech her. Písničky Josého Gonzáleze jsem si po dohrání okamžitě přidal do playlistu na Spotify. Soundtrack je prakticky bezchybný a skvěle vás vtáhne do hry a nepustí vás zpátky. Zkrátka písničky jako Crosses,Mountains od Message to Bears byla přesná trefa do černého. Jedná se o ten typ Sountracků, který si můžete klidně pustit do sluchátek a lidi co Life is Strange nikdy nehrály, by nikdy neřekli že to je Soundtrack.
Prostě DOKONALOST!!!!!!

Asi předpokládáte, že hra, která se chlubí svým příběhem bude mít propracované dialogy s postavami, vztahy a jejich tvoření a celkově interakci s okolním světem. A musím říct, že Life is Strange toto dělá doopravdy perfektně. Sama hra vás upozorňuje že každé vaše rozhodnutí ovlivní minulost, přítomnost i budoucnost.

Plusy
+++Postavy
+++Příběh
+++Soundtrack
++Grafika
++Dialogy - Propracované rozhovory, které připadají skutečně a jsou uvěřitelný.
++Naprosto vynikající Dabing!!
++Dějové zvraty.
+Rozhodování
+Snadné ovládání, u kterého si konečně odpočinete a s ovladačem v ruce a s nohama nastole je to prostě luxus.
+Propracované poznámky v Deníku, v němž si můžete pročíst něco o postavách a díky tomu, můžete s ostatními postavami lépe komunikovat a interagovat.
+Vyvrcholení!!

Mínusy
--Chybí česká lokalizace. (kterou si však můžete stáhnout z internetu: →ČEŠTINA← [cestinybeta.rpgcitadela.cz]), ale pořád by bylo příjemnější kdyby tam už byla.)
-Na mě poměrně krátké, proto jsme tuto hru dohrál asi už 8x, je ale důležité říct, že jsem člověk, který miluje doopravdy dlouhé příběhy u her.

Life is Strange se tak stává povinností pro každého hráče, který aspoň trochu má rád příběhové hry. Life is Strange je hra u které nikdo nezůstane chladný. Hra vás dokáže rozesmát, rozbrečet a zase rozveselit. Doporučuji nejvíc jak můžu. Je to jedna z mých nejoblíbenějších her vůbec. A ne jenom u mě si našla to SPECIÁLNÍ, NENAHRADITELNÉ MÍSTO V SRDCI.

!!! 100% !!!
Life is Strange je nejkrásnější hra, kterou jsem kdy hrál, po všech směrech. Od Grafiky přes Soundtrack až po Příběh. Těžko budu hledat hru, která by mě zasáhla stejně jako Life is Strange

Batman prevazi Jokera do Arkhamova ustavu, ovsem jeste netusi, ze mu jeho uhlavni nepritel se svymi kumpany prichystal nejedno prekvapeni... Potkate Harley Quinn, Banea, Killer Croca, Poison Ivy, Scarecrowa, komisare Gordona a jeho dcera vam bude radit na dalku jako Oracle. Prvni hra z novodobe Batman rady je dustojnym startem, ale je to typ hry, ktera sice pobavi hl. dejovou linkou, ovsem totalne vas otravi pri plneni zbylych achievementu...a to musim zohlednit.

Hraje se to cele z pohledu treti osoby fajn. Ale chce to zvyk. Pokud prechazite napr. ze Spider-Mana (PS4, 2018), bude vam Batman pripadat zpocatku strasne tezkopadny, skoro jak adventura. Zakladnim pohybem je chuze s pritahovanim na vyvysena mista lanem - a i kdyz beh taky casem vyuzijete, Arkham Asylum neni rychla hra. Batman neni nadclovek a jadro je spise v detektivni praci a stealth prepadech ze zalohy. Muzete utocit z vyvysenych mist, zpoza rohu nebo zespodu z vetracich sachet/rims. Bud rucne, nebo vam pomaha sada gadgetu - batarangy (normalni, trojite, zvukove), bat-celisti, nastrelovaci kladka (muzete nekoho skopnout v horizontalnim letu), vybusny gel (na nicnetusiciho typka odpalite stenu/strop/podlahu).
Arzenal i bez strelnych zbrani slusny. Dulezite je ale rict, ze se vse odemyka postupne a na mnoho mist se dostanete az pozdeji v pribehu. Vseho se dockate. Ostrov Arkham je rozdelen dle svetovych stran a vsude se podivate minimalne dvakrat, nehlede na to, ze po skonceni hlavni story muzete na ostrove plnit zbyle ukoly. To jsou prevazne hadanky Riddlera - bud klasicke hledani tajnych skrysi, nebo doslova reseni puzzlu, kdy musite vyfotit konkretni vec na ostrove. Casto se jedna o nejaky easter-egg odkazujici na DC postavy, audionahravku nebo velky otaznik namalovany na dvou plochach a vy musite najit spravny pozorovaci uhel, ze ktereho je otaznik videt komplet. Zajimave zpestreni, ale netreba stresovat - i kdyz hadanky davaji expy pro leveling, vylozene nutne k dokonceni hry nejsou, takze je muzete v klidu delat az ke konci, kdyz uz mate vsechny gadgety odemcene. Jinak ziskavate body na vylepseni vybavy nebo obleku diky soubojum a postupem ve hre.

Dabing je perfektni - duo Hamill/Conroy zname z DC animaku proste nemuze zklamat. Batman pusobi cool a drsne, Joker je ztelesneny magor :) Hudba je atmosfericka a misty trochu pripomina Zimmerovy bubny z "Dark Knighta".
Na grafice uz je stari trochu znat. Lokace jsou sice barevne skvele, vsechno je temne, nazelenale a sedive, ale spousta objektu ma dost zvlastni a umele odlesky. Postavy maji divnou ragdoll fyziku i pri zapnutem PhysX - pri zneskodneni se lamou v neprirozenych uhlech. Zrejme kvuli vykonu jsou i lehce vzdalene objekty schvalne dost "zamlzene" (rozmazane), coz se zvyrazni pri zoomu (mozna to nejak souvisi s 3D rezimem, ktery jsem nezkousel). Cutsceny jsou pak primo "posedle" rozmazavanim a pusobi to nehezky, jak v tretinovem rozliseni. Konzolovy remaster "Return to Arkham" vypada lepe (napr. na ostrove prsi) a jede na Unreal Enginu 4, kdezto Steam verze je v puvodnim 3. Oproti konzolim je dale PC verze ochuzena o DLC s Jokerem - kdy lze za nej hrat a je tam i vice challenge map. 4 GOTY mapy Steam verze jsou proti tomu jen "do poctu".

Challenge (tedy samostatne vyzvy mimo pribeh) jsou to, co me na Arkhamu stvalo nejvic. Stealth mise jsou chytre a relativne prijemne, ale tortura je u combatu. Bojovy melee system je dobry i priserny zaroven. Naoko pusobi hezky, ale dve mapy jsou tak silene tezke, ze jsem je restartoval bratru 100x, nekecam. Neco tak tezkeho jsem dlouho nehral a ani koukani na youtube, kde radi neustale preskakovat protivniky, moc nepomuze. Vse je zalozeno na udrzeni combo nasobice. A to lze jen naprosto plynulym freeflow soubojem, ktery sice vyuziva bullet-timu, ale i tak ma jen minimalni prostor na spravnou reakci mezi hordou nepratel na stisnenem prostoru. Staci jeden zasah nebo combo breaker (chlap s nozem/obuskem) a jste v pr..li. Znova. "Preskocit a zautocit zezadu. Kua spatne jsem nasmeroval levy analog." Znova...no proste u toho stravite klidne dva dny a snizuju za to o 10% sve puv. hodnoceni, jelikoz challenge pro achievementy musite mit perfektne na 3 medaile (opet srovnani se Spider-Manem 2018 - tam stacily dve), coz zabere klidne pulku celkove hraci doby Arkham Asylum.
Jeste take zminim nemoznost zvetsit titulky, takze ve fullhd jsou dost mrnave. Existuje CZ preklad, ale je na priserne urovni. Cca ctvrtina vet je uplne spatne.

Zavreny s Jokerem a dalsimi silenci na ostrove jako Batman. Skvela premisa linearniho pribehu, ktery ma spad, slusne bossy a spoustu DC-comics lore. Bohuzel ke splneni achievementu jsou treba velmi tezke challenge ukoly, u kterych kvuli nicnedarujicimu bojovemu systemu muzete prijit o rozum driv nez na samotce Arkhamova blazince.


7/10