Recent reviews by ReBorn

The Sinking City – Atmosférická detektivka s Lovecraftovským nádechem

⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ (5/5)

The Sinking City je mistrovské dílo pro všechny fanoušky detektivních her a Lovecraftova hororu. Hra mě naprosto vtáhla svou pochmurnou atmosférou, skvěle napsaným příběhem a otevřeným světem plným tajemství.

Příběh sleduje soukromého detektiva Charlese Reeda, který přijíždí do města Oakmont, aby odhalil původ svého podivného šílenství. Město je však zaplavené nejen vodou, ale i nadpřirozenými silami, a každé vyšetřování přináší více otázek než odpovědí. Hra dává hráči velkou volnost – žádné automatické značky na mapě, žádné ruční držení za ruku. Musíte sami spojovat stopy, což dává pocit skutečné detektivní práce.

Graficky hra působí úžasně, i když není nejmodernější. Město je detailně zpracované a působí živě díky svému specifickému stylu – rozpadlé budovy, tajemné mlhy a podivní obyvatelé dokonale podtrhují temnou atmosféru. Zvuková stránka a hudba jsou také skvěle zvládnuté a dokážou nahnat husí kůži.

Soubojový systém je sice jednoduchý, ale to je vyváženo silným důrazem na průzkum a logické myšlení. Milovníci Lovecrafta ocení množství odkazů na jeho tvorbu a nejednoznačný závěr, který vás donutí přemýšlet ještě dlouho po dohrání.

Pokud hledáte originální detektivní hru s hororovými prvky, The Sinking City je skvělá volba. Doporučuji každému, kdo má rád temné příběhy a nevadí mu občasné ponoření do šílenství!

Ghostwire: Tokyo je fascinující zážitek, který si zaslouží pozornost každého milovníka akčních adventur a okultního Japonska. Hra exceluje zejména v atmosféře – její vizuální zpracování je dechberoucí. Ulice nočního Tokia, zahalené mlhou a naplněné paranormálními jevy, jsou jak strašidelné, tak úžasně detailní.

Mechaniky boje jsou osvěžující a inovativní. Použití "ethereal weaving," tedy magických sil, místo tradičních zbraní, přináší do akčního žánru nový prvek. Každý souboj působí jako dynamický a strategický tanec, kdy je třeba kombinovat různé schopnosti proti rozličným typům nepřátel.

Herní příběh nabízí poutavý mix mysteriózních a emocionálních momentů. Díky němu se hráč ponoří nejen do nadpřirozených tajemství, ale také do motivů spojených s rodinou, ztrátou a odvahu čelit neznámému.

Ghostwire také potěší fanoušky japonské kultury a mytologie. Mnoho nepřátel i příběhových prvků je inspirováno tradičními japonskými pověstmi a folklórem, což dodává hře jedinečný šmrnc.

Celkově jde o originální titul, který skvěle kombinuje akci, horor a jedinečnou estetiku. Pro hráče, kteří hledají něco neobvyklého a přitom kvalitně zpracovaného, je Ghostwire: Tokyo jasnou volbou.

Jedna z nejkrásnějších her, jaké jsem kdy hrál!
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️

Kena: Bridge of Spirits je nádherný mix dechberoucí grafiky, emotivního příběhu a zábavné hratelnosti. Hra okamžitě zaujme svým vizuálním stylem, který připomíná animované filmy od studia Pixar. Prostředí je bohaté, živé a plné detailů, což mě okamžitě vtáhlo do světa Keny.

Co se týče příběhu, jde o dojemnou cestu plnou emocí a překvapivě hlubokých momentů. Kena jako hlavní postava je skvěle zpracovaná, a její schopnosti, které využívají kouzla i boj, dodávají hře na dynamičnosti. Kombinace akce, řešení hádanek a prozkoumávání je dobře vyvážená a nikdy nenudí.

Největším překvapením pro mě byli Rotové – roztomilí malí společníci, kteří nejen pomáhají v hádankách, ale přidávají i lehkost a humor do jinak vážného příběhu. Sbírání Rotů a jejich využívání ve hře bylo jedním z nejzábavnějších prvků.

Zvuková stránka hry je další silnou stránkou – hudba je nádherná, emotivní a skvěle podtrhuje atmosféru. Dabing je profesionální a dodává postavám uvěřitelnost.

Celkově vzato, Kena: Bridge of Spirits je hra, kterou bych doporučil každému, kdo má rád příběhově zaměřené hry s překrásným vizuálním stylem a chytrou hratelností. Jedná se o malý klenot, který si zaslouží pozornost každého hráče.

Hra S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl, očekávané pokračování populární série, přináší působivý a atmosférický otevřený svět Zóny, který je živější a propojenější než kdy dříve. Detailní prostředí, jako jsou zničené vesnice, bažiny a radioaktivní ruiny, vytváří intenzivní atmosféru, která je podpořena dynamickým počasím, realistickými efekty a nebezpečnými anomáliemi.

Hlavní příběh je rozdělen do více menších zápletek, což poskytuje možnost prozkoumávat různé části Zóny. Výběr mezi frakcemi, jako jsou militarizovaný Ward nebo zóna milující Spark, nabízí hráčům volnost a ovlivňuje děj i prostředí, ale tempo hry může působit zdlouhavě, zvláště v pozdějších fázích. Vedlejší mise a svobodná volba činí hru bohatší, ale hlavní úkol je občas zatížen bugy, které komplikují postup a občas kazí ponoření do hry.

Co se týče hratelnosti, systém přežití zůstává středobodem – hlad, radiace a krvácení vyžadují neustálou pozornost. Boje jsou náročné, ale nepřátelská AI je často nelogická, což může působit frustrujícím dojmem. Hra zároveň trpí častými technickými problémy, jako jsou zvukové chyby, problémy s fyzikou a pády hry, které narušují celkový zážitek.

Závěrem je S.T.A.L.K.E.R. 2 ambiciózní hra s neuvěřitelným světem a příběhem, která ale aktuálně trpí technickými nedostatky, kvůli nimž není jednoduché ji doporučit bez výhrad. Pokud vás série zajímá, možná bude lepší počkat na další aktualizace a opravy.

Pokračování The Evil Within už na začátku můžu označit za dobrou hru, tvůrci se nesnažili opravovat co nebylo rozbité a na fungující mechaniky 1. dílu nabalili jako třeba možnost změny pohledu z 3th person na FPS (dříve byla tato možnost jen v určitém bodě příběhu a v jedné lokaci). Také tvůrci tentokrát dávají hráči větší možnosti průzkumu v openworldu městečka Union, kde se dá dobře prohledávat kvůli novému vybavení nebo jen plnit vedlejší úkoly, aby se hráč dozvěděl více o zkáze městečka. V neposlední řadě je dobré vypíchnout i příběh ten je opět skvěle napsaný a vrací nám hlavního hrdinu 1. dílu detektiva Sebastiana, který na tom po konci jedničky a tragické události není zrovna dobře ale poté co se dozví, že jeho dcera, kterou měl za mrtvou je právě v potížích v Unionu neváhá a tím se opět rozjede krvavý kolotoč s několika pěknými a zákeřnými zvraty a návraty do sanatoria z prvního dílu. Co říct na závěr druhý díl je v mnoha ohledech lepší větší a rozmanitější určitě by se dalo vyčítat možná až překombinovaný příběhový závěr hry, ale v kontextu celé hry je za mě naprosto v pořádku. Pokud máte rádi sérii Resident Evil nebo se vám jednička líbila tak není důvod proč dvojku ignorovat.

Pár let mi ETS2 jen tak ladem ležel v knihovně. Jak jsem se poprvé projel tak jsem zjistil že je tu seper hra na odpočinek, u kterého jsi můžu v klidu relaxovat!

Homefront v době svého vydání vzbudil poměrně poprask hlavně kvůli míře násilí a brutality ve hře zobrazené. Nicméně pokud se od toho oprostíme je Homefront dobrou střílečkou alá CoD, která se i po letech hraje dobře a vyhánět Severokorejce z USA je furt zábava. Když už sem mluvil o podobnosti s CoD tak ta je hlavně ve zpracování čekají vás akcí nabité přestřelky ale i pár stealth pasáží. Délka hry je taky podobná a kampaní prolétnete za cca 6-7 hodin což je docela škoda určitě by se toho do kampaně vešlo více. Dnes už asi nemá moc cenu mluvit o multiplayeru ten ve hře je a nabízí klasické mody, ale hráčů je málo takže nějaký plnohodnotný online zážitek bych už asi neočekával. Homefront je i po letech dobrou FPS s drsnou ale zábavnou kampaní a jako rychlá jednohubka poslouží stále dobře.

Hrot sleduji už od jeho vstupu do předběžného přístupu. Byl mi sympatický svým zasazením do mě známých lokací a hratelností podobnou Quaku. A musím říct že ani teď po vydání full hry mě nadšení neopustilo. Autor odvedl neskutečnou práci při tvorbě hry dokázal vytvořit tři skvělé epizody ve kterých je radost masakrovat roztodivné nepřátele a objevovat různá zákoutí a odbočky které vás vždy něčím překvapí nebo odmění. Hrot pro Čechy a Slováky přináší skvělou krvavou retro vzpomínkovou jízdu do Československa 80.let okořeněnou pár narážkami na domácí i světovou filmovou a herní kulturu. Jsem zvědavý do čeho se autor hry pustí příště nebo čím třeba ještě do budoucna Hrot obohatí určitě by ještě aspoň jedna epizoda byla fajn.

Druhý Titanfall si dává za cíl trochu opravit chyby prvního dílu a hned z kraje je dobré říct že se mu tu i daří. Konečně zde přibyla plnohodnotná, byť hodně krátká příběhová kampaň. V ní se vtělíme do začínajícího pilota obrovského mechu, který si pro svou 1. ostrou misi nemohl vybrat lepší chvíli něž obří zpackaný výsadek na nepřátelskou planetu. Zbyl jen on a jeho mech a na hráči je jediné přežít a dostat se z planety. Příběh se sice může jevit řekněme ohraně ale hra ho hráči předkládá ve velice zajímavé formě a jelikož je i docela krátký dobře zabaví. Co se týče po stránce Grafiky a ozvučení taky si není moc na co stěžovat. A co se týče multiplayeru zde jdou mody myslím stejné jako v prvním díle. Za mě je dvojka Titanfallu určitě dobrá záležitost, která sice v oblasti hry více hráčů moc inovací nepřinesla ale nově přidaná singl kampaň je dobrý důvod proč hru zkusit.

Deatloop má zajímavou premisu časové smyčky. Ocitáte se na pláži a nevíte kdo jste co tam děláte a postupně odhalujete a seznamujete se se světem kolem Vás. Vašim úkolem bude prolomit časovou smyčku která svírá ostrov na kterém se nacházíte to zní jednoduše ale cesta k prolomení už tak jednoduchá není je třeba zabít několik vůdčích osobností ostrova jenže tvůrci vám tento úkol ztížili tím, že den rozdělili na 4 období (ráno, poledne, odpoledne a večer) a v každém období můžete navštívit jen jednu lokaci a tím pádem udělat jen omezený počet akci, a tak budete zkoušet různé postupy a pomalu si skládat mozaiku toho co se na ostrově děje a jak osobnosti odpravit aby se smyčka přetrhla. Do toho vás občas ještě bude přepadat Juliana která má za úkol smyčku a osobnosti bránit. Za mě opět skvělá hra, která využívá svobodu v tom, jak hru budete hrát a dobře napsaném příběhu. Nelze než doporučit.