U Zborova hřměla děla až se chvěla zem,
když tam naše vojska spěla s českým praporem.
Před tatíčkem Masarykem jako lavina
do boje šla pevným šikem Česká družina:

Náš tatíčku, Masaryku, na své děti spoléhej!
Do boje za republiku kdy chceš si je zavolej!
Přijde prapor za praporem, všichni budou volat sborem:
Náš tatíčku, Masaryku, na své děti spoléhej!

Náš tatíčku Masaryku, láska tvá a vzdor,
posílila u Zborova bojovníků sbor.
Ty jsi naše moc a síla duše národa,
Tebou se nám navrátila naše svoboda.

U silnice ke Zborovu v pustou krajinu,
ze země ční řada hrobů českých hrdinů.
O čem my jsme jenom snili v duchu s Havlíčkem,
u Zborova vydobyli bratři s Havlíčkem.

Spěte, bratři, od Zborova klidně v hrobě svém,
co jste pro nás vydobyli chránit dovedem‘.
Od Šumavy až po Tatry, s Labe k Dunaji,
uslyšíte svoje bratry, kteří volají,
uslyšíte svoje bratry, kteří volají:

Náš tatíčku, Masaryku, na své děti spoléhej!
Do boje za republiku kdy chceš si je zavolej!
Přijde prapor za praporem, všichni budou volat sborem:
Náš tatíčku, Masaryku, na své děti spoléhej!